Poradna sociální pomoci

PŘISPĚVEK NA PÉČI

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Příspěvek na péči je sociální dávka, která se poskytuje osobám starším 1 roku věku, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují v zákonem stanoveném rozsahu pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti (při zvládání základních životních potřeb). Základní životní potřeby (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost) jsou vymezeny v příloze č. 1 provádění vyhlášky č. 505/2006 Sb., k zákonu o sociálních službách. Žádost o příspěvek na péči se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky nebo pobočky pro hl. m. Prahu. Žádost se podává na předepsaném tiskopise a již při podání je nutno uvést, jakým způsobem/kým bude/již je žadateli péče poskytována (tiskopis Oznámení o poskytovateli pomoci). Jedná se o označení osoby blízké/fyzické (rodinný příslušník, příbuzný, známý), asistenta sociální péče (fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá; jedná se o jinou než blízkou osobu, která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb) nebo registrovaného poskytovatele sociálních služeb (zařízení).

Zákon rozeznává 4 stupně závislosti - hodnotí se počet životních potřeb, které osoba není schopna sama zvládnout. Jak moc je sociální situace nepříznivá, se odrazí v tom, do jakého stupně závislosti je žadatel zařazen. Jednotlivým stupňům následně odpovídá příslušná výše příspěvku. Stupně závislosti a především výše příspěvku je odlišná pro osoby do 18 let věku a osoby starší - dospělé. Odlišné hodnocení je zejména proto, že děti (osoby do 18 let) nejsou mnohé úkony schopny zvládat bez pomoci nebo dohledu z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stavu vývoje tělesných, smyslových a duševních funkcí a praktických dovedností nutných pro péči o vlastní osobu a soběstačnost.

Povinností žadatele o příspěvek je podrobit se sociálnímu šetření, které provede sociální pracovník Úřadu práce v domácnosti žadatele - posuzuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (zhodnocení základních životních potřeb). Druhou povinností je podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro potřeby posouzení stupně závislosti, které provede posudkový lékař OSSZ na podkladě dokumentace vyžádané od praktického lékaře (nezbytné je, aby měl k dispozici zprávy od všech odborných lékařů, které žadatel navštěvuje), výsledku sociálního šetření, popř. z výsledků funkčních vyšetření a z vlastního vyšetření. Rozhodnutí o ne/přiznání dávky poté vydává Úřad práce. Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), odvolání se podává prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce. Příspěvek se nově vyplácí prostřednictvím karty sociálních systémů, a to buď přímo využitím platební funkce karty, nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo v hotovosti.

Rodiče, kteří dosud (tzn. do 31.12.2011) na dítě z důvodu jeho zdravotního postižení souběžně pobírali rodičovský příspěvek a příspěvek na péči, si od 1.1.2012 musí vybrat pouze jednu z těchto dávek. Děti se zdravotním postižením mohou být nově zabezpečeny jen 1 dávkovým systémem - tj. rodičovským příspěvkem ze systému státní sociální podpory či příspěvkem na péči ze systému sociálních služeb. Souběh obou dávek je vyloučen.   

.

INVALIDITA

Jelikož se můj zdravotní stav poněkud zhoršil, nemohu už vykonávat dosavadní zaměstnání. Zvažuji podání žádosti o invalidní důchod, ale prý teď platí nové dělení důchodů na stupně.

Změny zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platné od 1.1.2010 zahrnují zrušení dělení invalidity na plnou a částečnou (tedy i dělení invalidních důchodů na plné invalidní a částečné invalidní) a zavedení jediné invalidity (a tedy i jednoho druhu invalidního důchodu) ve třech stupních v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Jestliže Vaše pracovní schopnost poklesla:

• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně

O míře poklesu pracovní schopnosti rozhoduje posudkový lékař příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení na základě nálezu ošetřujícího lékaře, výsledků odborných vyšetření, popř. na základě výsledků vlastního vyšetření.

Když mám zdravotních onemocnění (diagnóz) více, sčítají se míry poklesu pracovní schopnosti pro všechny diagnózy?

Pro účely určení míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující (i při výskytu více zdravotních postižení najednou) to postižení, které je nejzávažnější. Míry poklesu pracovní schopnosti se u jednotlivých postižení nesčítají. Vždy je tedy nutné určit to zdravotní postižení, které je považováno za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ostatní souběžná postižení mohou ovlivnit (zvýšit) horní hranici vyčíslené míry poklesu pracovní schopnosti maximálně o 10 procentních bodů (10 %). Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní činnosti zároveň říká, že v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace (pokles pracovní schopnosti pojištěnce je tedy větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu), lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

Chtěl/a bych si podat žádost o invalidní důchod. Jaká zdravotní kritéria jsou hodnocena u diagnózy RS?

Posudkoví lékaři při hodnocení nároku posuzují pracovní potenciál a úroveň tělesných, smyslových a duševních schopností daného člověka. Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti (vyhláška č. 359/2009 Sb.) posudkoví lékaři hodnotí stav funkčních systémů - pyramidového, mozečkového, senzitivního, zrakového, kmenového, funkci sfinkterů, schopnost schůze, stání, dopad zjištěných skutečností na celkovou výkonnost. K hodnocení pokročilosti roztroušené sklerózy mozkomíšní se používá Kurtzkeho škála EDSS. Na základě tohoto posouzení může být přiznána invalidita I., II. nebo III. stupně. Samotný nález CT, MRI bez klinického korelátu a funkčního postižení nemá dopad na pracovní schopnost.

Je nějak omezena pracovní doba, výše výdělku osob pobírajících invalidní důchod?

Není, novelou zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která vstoupila v platnost 1.2.2006, byla všechna dřívější omezení (krácení bývalého částečného invalidního důchodu při určité výši příjmu z výdělečné činnosti, nemožnost výdělečné činnosti při pobírání plného invalidního důchodu) zrušena. Pobírání invalidity I., II. i III. stupně umožňuje výdělečnou činnost bez jakéhokoliv omezení - finančního (výše výdělku) i co se týče délky pracovní doby.

Mohou mi odebrat invalidní důchod, pokud nastoupím do zaměstnání?

Zahájení jakékoliv výdělečné činnosti (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost) není důvodem k odebrání důchodu. Tento může být snížen nebo odebrán pouze na základě změny zdravotního stavu - tzn. jeho zlepšení, stabilizace (zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti) nebo adaptace poživatele invalidního důchodu na svůj zdravotní stav (nabytí/znovu nabytí schopností a dovedností, které umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti).

Byla mi zamítnuta žádost o invalidní důchod, existují nějaké opravné prostředky?

Pokud Vám invalidní důchod nebyl přiznán nebo Vám byl snížen na jiný stupeň (případně zcela odejmut), máte právo podat námitku. Námitka proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečeníse podává buď na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení (oddělení námitkového řízení) nebonaČeskou správu sociálního zabezpečení(oddělení námitkového rozhodování) ve lhůtě do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Pokud Vám nebude vyhověno ani v rámci námitkového řízení, máte dále právo podat správní žalobu. Správní žalobu podáváte ve dvojím vyhotovení ke Krajskému soudu dle místa trvalého bydlištěve lhůtě do 2 měsíců od doručení rozhodnutí z námitkového řízení. Proti nepřiznání nebo odebrání invalidního důchodu se tedy nelze odvolat, lze využít pouze výše zmíněné opravné prostředky.
zpět

PŘÍSPĚVKY A VÝHODY

V souvislosti se sociální reformou jsem zaznamenal přesun agendy sociálních dávek na Úřady práce, platí to skutečně pro všechny dávky?

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) průběžně připravovalo tzv. sociální reformu, mezi jejíž 5 klíčových oblastí patří: změny v oblasti dávkového systému, péče a zabezpečení zdravotně postižených osob, změny v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi, v pracovně-právní legislativě, v oblasti rodinné politiky a péče o děti. Sjednocení administrace a výplaty nepojistných sociálních dávek na jedno výplatní místo (Úřady práce) platí pro dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné), sociální služby (příspěvek na péči), průkaz osoby se zdravotním postižením, dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku), dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc). 

Kvůli RS mám omezenou hybnost (ujdu do 100 m) s nutností pravidelné dopravy motorovým vozidlem. Mám nárok na nějaký „příspěvek na auto“? 

V souvislosti se sociální reformou a zrušením vyhlášky č. 182/1991 Sb., která do 31.12.2011 upravovala poskytování dávek pro zdravotně postižené osoby, došlo ke sloučení dosavadních dávek ve 2 základní - příspěvek na mobilitu a jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcky. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nově v rámci příspěvku na mobilitu (nahrazuje příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu) upravuje, že nárok na tuto opakovanou dávku mají osoby starší 1 roku věku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. Splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením. Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace se pro nárok na příspěvek na mobilitu posuzuje podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči. Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 400,-Kč.

S ohledem na snížené pohybové možnosti mi byly přiznány mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP). Od 1.1.2012 však došlo k jejich zrušení. Byly něčím nahrazeny?

K úplnému zrušení nedošlo, protože dosavadní papírové průkazy označující příslušený stupeň mimořádných výhod (I. stupeň karta TP, II. stupeň karta ZTP a III. stupeň karta ZTP/P) zůstávají v platnosti i po 1.1.2012. Platné jsou (včetně výhod z nich plynoucích) do uplynutí doby vyznačené na těchto průkazech, nejdéle však do 31.12.2015. U nových žadatelů se průkazy mimořádných výhod nahrazují průkazem osoby se zdravotním postižením, resp. elektronickou kartou sociálních systémů (jednou z funkcí karty je i funkce průkazu osoby se zdravotním postižením). Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje nároky držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením - zachováno je dělení na 3 stupně výhod, výhody z jednotlivých stupňů plynoucí i názvosloví jednotlivých stupňů (I. stupeň průkaz TP, II. stupeň průkaz ZTP a III. stupeň průkaz ZTP/P). Benefity v dalších oblastech (doprava, daňové úlevy apod.), které osobám se zdravotním postižením vyplývaly z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P, zůstávají v platnosti nadále.

Kdo má nárok na parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením a je tento průkaz platný i v zemích EU?

V souvislosti s novelou zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (§ 67), která vzešla v platnost 1.8.2011, se nově místo dřívějšího označení O1 (znak vozíčkáře) používá výraz parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (označení O7). Tento průkaz je vázán na přiznání mimořádných výhod II. stupně (ZTP) s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou nebo III. stupně (ZTP/P). O vydání průkazu (včetně žádosti o „výměnu“ dosavadního označení O1) je třeba požádat na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností, tato agenda se na krajské pobočky Úřadu práce ČR od 1.1.2012 nepřesunula. Parkovací průkaz je svým vzhledem sjednocen s kartami v ostatních členských státech Evropské unie (EU) a platí v rámci celé EU především pro parkování (ostatní výhody z průkazu plynoucí, např. neplacení dálniční známky v ČR, v zahraničí platit nemusí).

V souvislosti s diagnózou RS některé každodenní činnosti bez pomoci nezvládám, mohu získat na občasnou dopomoc nějaký příspěvek?

Pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebujete pomoc či dohled jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti, máte možnost požádat si o příspěvek na péči. Tato dávka se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci („nákup potřebné služby skrze příspěvek“). Žádost o příspěvek se podává na předepsaném tiskopisu na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky nebo pobočky pro hl. m. Prahu a provází ji několik kroků. Prvním je návštěva sociální pracovnice z Úřadu práce v domácnosti žadatele za účelem posouzení schopnosti samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (zhodnocení základních životních potřeb, které jsou vyjmenovány v prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb.), druhým přezkum zdravotního stavu u posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení. Na základě toho je poté úřadem vydáno rozhodnutí o ne/přiznání dávky. Zákon o sociálních službách rozeznává celkem 4 stupně závislosti. Jak moc je sociální situace nepříznivá, se odrazí v tom, do jakého stupně závislosti je žadatel zařazen, jednotlivým stupňům následně odpovídá příslušná výše příspěvku.

Existují při diagnóze RS nějaké speciální rehabilitační pomůcky?

Kromě prostředků zdravotnické techniky, rehabilitačních a kompenzačních pomůcek, které hradí zdravotní pojišťovna, existují ještě tzv. rehabilitační pomůcky. Jsou určeny ke zmírňování následků zdravotního postižení a přispívají ke zlepšení kvality života nemocných. Z těch, které se u RS osvědčily, jde např. o magnetostimulaci, pohybové trenažéry (trénink svalů horních a dolních končetina a také kloubů), steppery (posilování svalstva zejména pánve a dolních končetin), biolampy apod. Tyto pomůcky nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Další z možností zajištění určité pomůcky je nově i příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován osobám starším 1 roku věku (s výjimkou příspěvku na pořízení motorového vozidla/úhradu bytu a příspěvku na pořízení vodicího psa), které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžké sluchové nebo těžké zrakové postižení nebo těžké/hluboké mentální postižení (retardaci). O této dávce rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce České republiky na základě žádosti podané žadatelem. Příloha k Zákonu č. 329/2011 Sb. obsahuje seznam zdravotních postižení, která odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. obsahuje seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku.
zpět

LÁZEŇSKÁ PÉČE

Byla mi zjištěna RS a doporučeny lázně. Jak je to s jejich hrazením?

U RS je lázeňský pobyt dokonce indikován a některé lázně se na toto onemocnění přímo specializují. Existují 2 základní formy lázeňské péče hrazené zdravotní pojišťovnou (§ 33 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Komplexní lázeňská péče, kdy pojišťovna hradí náklady na celý pobyt – tzn. léčení, ubytování (standardní tj. dvoulůžkový pokoj) i stravování. Pojištěnec si hradí pouze dopravu, pokud ji však nemá zdravotně indikovanou. Komplexní péče je poskytována na základě návrhu na lázeňskou péči vystaveného ošetřujícím lékařem. Návrh schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny klienta. Schválený návrh zasílá zdravotní pojišťovna přijímací kanceláři příslušných lázní, které ve svém důsledku pojišťovna určuje sama (s max. přihlédnutím k návrhu). U příspěvkové lázeňské péče pojišťovna hradí pouze léčení, pojištěnec si hradí ubytování, stravování a dopravu. Příspěvková lázeňská péče je poskytována na základě návrhu na lázeňskou péči vystaveného ošetřujícím lékařem. Návrh schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny klienta.
zpět

ZAMĚSTNÁNÍ

Byla mi diagnostikována RS. Mám povinnost sdělit tuto skutečnost zaměstnavateli?

Zaměstnavatel má právo znát okolnosti, které by mohly bránit ve výkonu Vaší pracovní činnosti. To ale neznamená, že mu musíte nutně sdělit vše o Vašem zdravotním stavu, resp. o onemocnění, kterým trpíte. Spíše než o nemoci samotné mluvte o důsledcích, které Vám RS přináší (vyšší únava, potřeba odpočinku, zhoršené soustředění apod.). Pokud jste poživatelem invalidního důchodu (byla Vám přiznána invalidita jakéhokoliv stupně)či jste byl/a uznán/a osobou zdravotně znevýhodněnou (OZZ), může to navíc zaměstnavateli přinést jisté výhody (v rámci tzv. povinného plnění). Svou roli zde také může sehrát i to, jak se zaměstnavatelem vycházíte, jaké informace o nemoci má apod.

Několik let jsem byl kvůli svému onemocnění veden jako osoba se změněnou pracovní schopností (ZPS), později jako osoba zdravotně znevýhodněná (OZZ). Dle nové legislativy má být toto označení zrušeno. Platí mi uznání za OZZ, když doba platnosti na něm vyznačená ještě neuplynula?   

Za osobu zdravotně znevýhodněnou se do 31.12.2011 považovala fyzická osoba, která měla funkční poruchu zdravotního stavu, při které měla zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat byly podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V souvislosti s legislativními změnami platnými od 1.1.2012 kategorie OZZ skutečně zaniká (od této doby už se nepřiznává). Od 1.1.2012 již není možné požádat Úřad práce o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, nicméně rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná do 31.12.2011 zůstávají v platnosti nadále a platí po dobu, na kterou byla vydána - nejdéle však do 1.1.2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí budou osoby zdravotně znevýhodněné nadále považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením (OZP).
zpět

OSTATNÍ

Je vhodné plnit si své cestovatelské sny (cesty do zahraničí) navzdory diagnóze RS? Jaká rizika z cestování mohou plynout?

Vše vždy záleží na aktuálním zdravotním stavu. Obecně není důvod, proč by se lidé s RS měli vzdávat svých vysněných dovolených. Je ale dobré vše předem důkladně promyslet; zejména dostatek odpočinku je důležitý, čemuž by měl být cestovatelský program přizpůsoben. Zapotřebí je také myslet na dostatečnou zásobu léků a pro jistotu si připravit některé základní fráze (většinou postačí angličtina), které by v této souvislosti mohly být potřeba. Pokud dodržíte doporučení svého ošetřujícího lékaře, neměla by pro Vás plynout z RS na dovolené žádná zvláštní rizika.
zpět