únava u pacientů s roztroušenou sklerózou

Čím je únava podmíněna?

Začneme na úrovni nervové buňky: výběžky nervových buněk (axony), jejichž obaly jsou poškozeny demyelinizací, nemohou tak efektivně plnit svou funkci v přenosu informací jako u člověka zdravého, disponují tedy k vyšší únavnosti. Podstatnými činiteli, které zhoršují přenos informací mezi nervovými buňkami, jsou zánětlivé působky (tzn. protilátky a cytokiny). Přítomnost těchto látek v místech propojení nervových buněk (synapsí) se také podílí na rozvoji únavnosti pacienta.
Přejdeme-li z úrovně buněčné k větším strukturám nervového systému, musíme zmínit ty oblasti mozku, které ovlivňují emoce. Jejich poškození procesem demyelinizace se na výskytu únavy významně podílí. Jde o čelní lalok mozku, jehož poškození demyelinizačními změnami může vést k bradypsychii (tj. povšechnému zpomalení psychické činnosti) či k apatii (tj. ztrátě zájmů), případně až k projevům inadekvátního smíchu či pláče (s tímto se však nyní setkáváme zřídka). Druhou oblastí mozku, která řídí naše emoce, je limbický systém. Jde o struktury uložené na vnitřní ploše mozkových hemisfér. Poškození jejich spojů (drah) procesem demyelinizace může také vyústit v bradypsychii až apatii či emoční labilitu.

Je moje únava jen součástí RS, či hledat i jinou příčinu?

Je třeba připomenout, že nemůžeme všechny stavy únavy u pacienta s RS připisovat pouze jeho chorobě. Za prvé je nutno vyloučit (s pomocí laboratorního vyšetření krve) infekci, chudokrevnost či poruchu funkce štítné žlázy. Za druhé je velmi důležité odlišit příznaky počínající úzkosti a deprese. Nutné je o svých potížích s lékařem i svými blízkými mluvit, neuzavírat se do sebe. Zodpoví-li si pacient spolu s lékařem otázku „Kdy se u mne únava objevuje?, pak existují tři základní odpovědi:

a) Únava jen při větší tělesné a psychické zátěži

Tuto únavu bychom mohli dávat do souvislosti s pacientovou RS.

b) Únava při každé běžné denní aktivitě, přičemž dříve jsem unaven/a nebýval/a

V tomto případě, kdy se únava objevuje jako novinka, bychom měli přistoupit k vyloučení zejména infektu, anémie či poruchy štítné žlázy.

c) Každé ráno se probouzím s únavou a nemám sílu a chuť do jakékoliv činnosti

Tento výskyt a průběh únavy je podezřelý z počínající deprese a pacient by se měl o svých potížích poradit s psychiatrem a psychologem. Odborně vedená léčba psychických problémů jak s pomocí vhodně zvolených léků, tak s pomocí psychoterapie, může velmi významně pomoci pacientovi i jeho blízkým.

 Jak mohu únavě předcházet a jak ji řešit?

Podstatné je nastavení adekvátní léčby roztroušené sklerózy, což zajistí pacientův neurolog. Nemocný však tuto terapii musí pečlivě dodržovat. Zároveň je nutné, aby sám pacient pracoval na udržení své fyzické a tím i psychické kondice v co nejlepším stavu. To může nemocný zajistit rozumnou a především pravidelnou fyzickou aktivitou. V minulosti často uváděný názor, že pacient s RS by se měl neustále šetřit, je dnes již překonán. Trvalým šetřícím režimem se naopak může pacient dostat do značné dekondice a může dojít ke zhoršování jak tělesného, tak i psychického stavu.

Která pravidelná fyzická (sportovní) činnost je vhodná pro nemocné s RS?

Začít bychom měli každodenní ranní rozcvičkou. Ideální je, pokud se pacient cviky naučí pod vedením fyzioterapeuta v rámci léčebného tělocviku. O žádanku (poukaz) na ambulantní rehabilitaci může nemocný požádat svého neurologa. Během dne je velmi vhodný aerobní trénink: svižná chůze (např. do zaměstnání a zpět) nejlépe s tzv. nordickými holemi (běžně k sehnání ve sportovních prodejnách), běh, horská cyklistika, jízda na kolečkových bruslích, jóga, plavání (zde však pozor na prochlazení). Ideální jsou právě ty sporty, u nichž je zátěž symetricky rozmístěna na celé tělo, na všechny čtyři končetiny. Ke zlepšení nálady jistě přispěje i poslech oblíbené hudby během fyzické aktivity. Některé pacientky s RS rády navštěvují výuku orientálních tanců, kde spojují zlepšení tělesné kondice s uměleckým zážitkem. Obecně, pokud se pacient ještě před stanovením diagnózy RS věnoval sportu, který však nepatří mezi tzv. extrémní, může v této aktivitě nadále pokračovat. Je však třeba zmínit situace, ve kterých je šetřící režim nutný. Má-li pacient třeba i banální virózu, neboť každý infekt přináší riziko rozvoje ataky RS a ta může znamenat i trvalé zhoršení dosavadního stavu. Šetřící režim je, pochopitelně, nezbytný v případě probíhající a léčené ataky.

Pacientům, kteří jsou v důsledku RS již obtížně pohybliví, bych doporučila ke zvládání únavy krátké, ale pravidelné vycházky do přírody v doprovodu blízkých. Neuzavírat se doma s neopodstatněnou obavou: co mému postižení řekne okolí. Pravidelná ranní cvičení jsou jistě pro tyto nemocné samozřejmostí, včetně cviků na posílení svalů dna pánevního k oddálení případných problémů s močením. Nachází-li se pacient s RS v situaci, kdy se bohužel zdržuje pouze doma, je vhodné dát přednost kvalitním zálibám – např. ručním pracím, při kterých trénuje svoji jemnou motoriku. Důležitá je také úprava jídelníčku: omezit cukry a živočišné tuky, jejichž konzumace přispívá ke ztrátě kondice a k rozvoji únavy.

Závěrem si dovolím popřát všem pacientům s roztroušenou sklerózou co nejvíce sil a odvahy!

MUDr. Jana Veselková – neuroložka, MS centrum KN T. Bati, a. s., Zlín