příspěvek na bydlení

Je nárok na příspěvek na bydlení podmíněn testováním výše příjmu?

Ano, poskytování příspěvku na bydlení podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí. Nárok na tuto dávku je vázán na normativně stanovenou hranici příjmů domácnosti v poměru k nákladům na bydlení. Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají veškeré příjmy rodiny (všech společně posuzovaných osob) včetně rodičovského příspěvku a přídavku na dítě.

Jaké jsou podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení?

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce a podnájemce bytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině (vlastníka nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob) a koeficientu 0,30, a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Tzn., že 30 % rozhodného příjmu v rodině nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady na bydlení stanovené zákonem. Zjednodušeně tedy: pokud příjem × 0,30 je větší než náklady na bydlení, pak nárok na příspěvek na bydlení nevzniká. Trvalý pobyt v užívaném bytě není od 1. 7. 2020 podmínkou nároku. Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.

Kdo je pro účely příspěvku na bydlení považován za společně posuzovanou osobu?

U příspěvku na bydlení se okruh společně posuzovaných osob stanovuje dle Zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. U příspěvku na bydlení se za rodinu považují všechny právním předpisem vymezené osoby (vyjma nezaopatřených dětí v plném přímém zaopatření ústavu/zařízení pro péči o děti nebo mládež), tedy rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé nebo partneři podle zvláštního právního předpisu, rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené/rodiče a zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami, a dále jiné osoby, které společně užívají byt s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Co to jsou normativní náklady?

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce (Praha a Brno, obce s alespoň 70 000 obyvateli a obce do 69 999 obyvatel) a počtu členů domácnosti (jedna nebo dvě, tři, čtyři a více). Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné (srovnatelné) náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení stanovuje § 26 odst. 1 písm. a) a b) Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pro období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 odlišně pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní/podnájemní smlouvy a pro bydlení v družstevních bytech, bytech vlastníků a bytech užívaných na základě služebnosti.

Co tvoří náklady na bydlení?

Náklady na bydlení tvoří u bytů užívaných na základě nájemní/podnájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného; u družstevních bytů, bytů vlastníků a bytů užívaných na základě služebnosti srovnatelné náklady vyčíslené v Zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. U všech bytů se započítávají i náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady na dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Jaká je výše příspěvku na bydlení?

Výše příspěvku na bydlení není dána pevnou částkou, ale vypočítá se jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a násobkem rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. Výše příspěvku se s rostoucím příjmem postupně snižuje.

Kde je možné o příspěvek na bydlení požádat?

„Žádost o příspěvek na bydlení“ se podává na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky podle místa trvalého bydliště žadatele. Obdobně lze využít klientskou zónu Jenda, e-mail podepsaný zaručeným elektronickým podpisem nebo soukromou datovou schránku. Potřebné doklady k podání žádosti jsou uvedeny zde: https://www.mpsv.cz/zadost-o-prispevek-na-bydleni

Za jaké období budu prokazovat náklady na bydlení?

V současné době je možno prokazovat čtvrtletní náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy rodiny pouze 2x ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období 6 měsíců. Povinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí (pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve 2. a 4. kalendářním čtvrtletí). Nepovinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 4. a 2. kalendářní čtvrtletí (pro nárok na příspěvek na bydlení v 1. a 3. kalendářním čtvrtletí), pokud žadatel o příspěvek na bydlení má za to, že se mu v tomto kalendářním čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení, případně snížil příjem rodiny a může to mít vliv na dosažení vyšší výše příspěvku na bydlení.

Kam se mohu obrátit, pokud nesouhlasím se zamítnutím nebo odejmutím příspěvku na bydlení?

Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení rozhodnutí k Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhodl.