Vaše dotazy

Kontaktní formulář

Nejčastější dotazy

• Co je roztroušená skleróza (RS)?
• Co způsobuje tuto nemoc?
• Jaké jsou příčiny RS?
• Jak nemoc vzniká?
• Proč se RS projevuje různými příznaky?
• Kdo může onemocnět RS?
• Existují rozdílné typy RS?
• Je RS smrtelná?
• Je RS infekční?
• Je RS dědičná?
• Proč někdy stanovení diagnózy trvá tak dlouho?
• Co lze zjistit z MRI snímků?
• Co je to EDSS a co tato škála znamená?

Co je roztroušená skleróza (RS) ?

Roztroušená skleróza (multiple sclerosis) mozkomíšní je chronické onemocnění centrálního nervového systému – mozku a míchy. Onemocnění se může v závislosti na místě postižení nervové tkáně projevovat nejrůznějšími příznaky. Příznaky onemocnění mohou být např. zamlžené vidění, ztráta rovnováhy, špatná koordinace, nezřetelná řeč, snížená citlivost, třes, svalová slabost a křeče, obtíže s močením, střevní problémy, extrémní únava, problémy s koncentrací a pamětí.

Příznaky mohou být krátkodobé nebo trvalé, v závislosti na jedinci a na stadiu nemoci. Příznaky nelze předvídat, onemocnění může probíhat u různých pacientů odlišně.

Co způsobuje tuto nemoc?

Při onemocnění RS probíhají současně dva procesy – zánět a neurodegenerace. Zánět je spojen se zvýšenou mírou relapsů – epizod přechodného zhoršení tělesných funkcí. Neurodegenerace je příčinou trvalého zhoršování tělesných funkcí. Následky zánětu jsou více v popředí v časných stadiích nemoci, neurodegenerace převládá při postupu (progresi) onemocnění.

Jaké jsou příčiny roztroušené sklerózy?

Příčina RS není známa. RS je autoimunitní onemocnění. Imunitní systém chrání organismus před vnějšími původci nemocí, jako jsou bakterie a viry. U osob s autoimunitním onemocněním napadá imunitní systém součásti vlastního organismu – v případě RS myelin, významnou součást nervové tkáně.

Zatím není známo, co je příčinou toho, že imunitní systém začne špatně fungovat. Dosavadní poznatky prokazují, že příčiny RS jsou komplexní a že jde pravděpodobně o kombinaci dědičných a vnějších faktorů.

Jak nemoc vzniká?

Onemocnění se rozvíjí v důsledku poruchy imunitního systému, kdy buňky tohoto systému začnou ničit myelinové pochvy nervů. Bez ochranné vrstvy myelinu se obnažená nervová vlákna snadno poškodí, dochází k jejich ztrátě a vznikají jizvy.

Zánět a poškození myelinu oslabuje přenos nervových impulsů v centrálním nervovém systému. Tato porucha vedení nervových vzruchů je příčinou potíží, které jsou různého charakteru – podle lokalizace zánětu i podle jeho rozsahu.

Zatím není známo, proč u některých nemocných dochází ke ztrátě nervových vláken velmi pozvolna a u některých výrazně rychleji. Není ani známo, co ovlivňuje rozsah této ztráty. Je však prokázáno, že ztráta nervových vláken je příčinou trvalého výpadku tělesné funkce – neurologického postižení.

Proč se roztroušená skleróza projevuje různými příznaky?

Při RS dochází k poškození myelinu, tukového obalu, který chrání nervová vlákna. Při jeho poškození je zpomaleno nebo úplně přerušeno vedení nervových impulsů.

K poškození myelinu dochází v malých oblastech CNS. Tyto oblasti poškození se nazývají léze a můžeme je vidět při zobrazení mozku a míchy prováděném magnetickou rezonancí.

Charakter příznaků závisí na tom, kde se léze vyskytuje a které nervové dráhy jsou postiženy. Někdy se může myelin obnovit, ale obvykle je poškození myelinu nebo nervových vláken trvalé.

Kdo může onemocnět roztroušenou sklerózou?

RS je nejčastější neurologické onemocnění mladých lidí, ke stanovení diagnózy dochází obvykle ve věku mezi 20 a 40 lety.

RS je častější u žen než u mužů – poměr je přibližně 2:1.

RS je častější u bělochů než u jiných ras – u černé rasy je výskyt poloviční a u asijské rasy ještě nižší.

Odhaduje se, že celosvětově může trpět onemocněním RS přibližně jeden milion lidí.

Existují rozdílné typy roztroušené sklerózy?

Ano, známé jsou následující typy onemocnění:

Relabující-remitující RS (RR-RS) je nejčastější formou onemocnění. Tato forma se vyznačuje relapsy, během kterých se mohou objevit nové příznaky onemocnění nebo se vrátit příznaky staré. Mezi relapsy dochází k remisím, kdy se pacient uzdraví – úplně, nebo částečně. Četnost a závažnost relapsů se u každého jedince liší.

Téměř polovina relapsů zanechává u pacientů trvalé neurologické poškození. Mezi relapsy však nedochází ke zhoršení.

U některých lidí s původně relabující-remitující RS pokračuje nemoc rozvojem sekundární progresivní RS (SP-RS), kdy stupeň neurologického poškození postupně narůstá. Mohou se objevit relapsy a remise, během kterých dochází k pomalému zhoršování neurologického postižení nebo dochází k postupnému zhoršování invalidity bez přítomnosti relapsů.

Primární progresivní RS (PP-RS) je formou onemocnění s postupným zhoršováním invalidity od počátku onemocnění, bez relapsů a remisí. Tato forma je méně častá než relabující-remitující RS.

Relabující-progredující RS (RP-RS) je nejméně častá forma RS, která se projevuje od počátku nemoci relapsy a současným zhoršováním invalidity v období mezi relapsy.

Je roztroušená skleróza smrtelná?

Ne. RS významně neovlivňuje délku života.

Je roztroušená skleróza infekční?

Ne. Mnoho druhů virů a bakterií bylo zkoumáno jako možné příčiny vzniku RS, ale u žádného z nich nebyla prokázána souvislost se vznikem RS.

Je roztroušená skleróza dědičná?

Bylo zjištěno, že některé geny zvyšují riziko rozvoje RS. Jestliže máte RS, je riziko onemocnění u Vašeho dítěte větší než riziko onemocnění u běžné populace, ale stále je velmi malé.

Proč někdy stanovení diagnózy trvá tak dlouho?

Na začátku nemoci se příznaky často mění. Prakticky všechny obtíže způsobené RS mohou být vyvolány i jinými onemocněními. Ke stanovení diagnózy používají neurologové následující vyšetření:

Klinické vyšetření
Klinické vyšetření odhaluje změny v rovnováze, v koordinaci, ve vnímání, v očních pohybech, v reflexech, ve svalové síle atd.

Vyšetření očního pozadí
Zakončení očního nervu lze prohlédnout na očním pozadí, kdy lékař prosvěcuje oko a vyšetřuje sítnici. Ložiska zánětu se v očním nervu objevují často a jejich následky lze na očním pozadí pozorovat.

MRI snímky (zobrazování magnetickou rezonancí)
MRI snímky zobrazují RS léze v mozku. Podstatou vyšetření je nasměrování atomů vodíku přítomného v organismu působením silného magnetického pole. Toto nasměrování se liší v jednotlivých druzích tkání, a tak umožňuje jejich rozlišení, které se analyzuje počítačem.

Evokované potenciály
Pomocí evokovaných potenciálů lze vyšetřit funkci nervových drah – zrakových, sluchových, dále také drah vedoucích citlivost z horních i dolních končetin a drah vedoucích hybnost. Při vyšetření jsou na hlavu umístěny malé elektrody, které zaznamenávají elektrickou aktivitu mozku. Vyšetření je pro pacienta zcela nezatěžující.

Mozkomíšní mok
Vyšetřením mozkomíšního moku (likvoru) lze zjistit přítomnost zánětlivých buněk, protilátek vznikajících v prostředí nervového systému a dalších bílkovin, které ovlivňují aktivitu zánětu. Vyšetření je spojeno s minimálním rizikem.

Co lze zjistit z MRI snímků?

MRI snímky umožňují neurologům a radiologům rozpoznat v mozku a míše oblasti zánětu a zjizvení tkáně způsobené RS – tzv. léze.

MRI snímky přispívají (současně s pečlivým klinickým vyšetřením a podrobnou historií předchozích onemocnění) k diagnóze RS a využívají se také ke sledování účinnosti léčby.

Významným přínosem MRI snímků je i to, že informují také o existenci těch lézí, které nezpůsobují žádné příznaky. To, že léze nevyvolává žádné příznaky, může být způsobeno buď tím, že je v místě, které neovlivňuje žádnou důležitou dráhu, a nebo tím, že v lézi nedošlo k trvalému poškození nervových drah.

Co je to EDSS a co tato škála znamená?

EDSS (expanded disability status scale) je škála, kterou neurologové užívají k posouzení stupně neurologického postižení u jednotlivých pacientů. Škála je odstupňována od 0 do 10; vyšší skóre ukazuje na větší stupeň postižení.