Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (zaměstnanost)

Byla mi diagnostikována RS. Mám povinnost sdělit tuto skutečnost zaměstnavateli?

Zaměstnavatel má právo znát okolnosti, které by mohly bránit ve výkonu dané pracovní činnosti, ale nikoliv diagnózu jakéhokoliv zaměstnance. Zaměstnavatel, resp. následně závodní lékař, musí mít proto k dispozici údaje o všech rizikových a bezpečnostních faktorech, které mohou mít vliv na vykonávanou pracovní činnost. Musí tedy znát pracovní omezení zaměstnance vztahující se ke konkrétní diagnóze. Obecně se pacientům doporučuje nemluvit o konkrétní diagnóze (o nemoci samé), ale zmínit spíše problémy, které RS přináší (vyšší únava, potřeba odpočinku, zhoršené soustředění apod.). Pokud jste příjemcem invalidního důchodu (byla vám přiznána invalidita jakéhokoliv stupně) či jste byl/a uznán/a osobou zdravotně znevýhodněnou (OZZ), může tato informace naopak zaměstnavateli přinést jisté výhody (možné čerpání příspěvků, plnění povinného podílu zaměstnávání OZP aj.).

Mám zdravotní omezení, ale přesto chci pracovat. Zaměstná mě někdo?

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci (v průměrném ročním přepočteném počtu) v pracovním poměru jsou povinni v rámci tzv. plnění povinného podílu zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Tuto povinnost mohou zaměstnavatelé plnit zaměstnáváním OZP v pracovním poměru nebo tak mohou učinit náhradním způsobem – tzv. náhradním plněním. Jedná se o odebírání výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům, odvod do státního rozpočtu či jejich vzájemnou kombinaci.

Kdo je pro účely zákona o zaměstnanosti považován za osobu se zdravotním postižením?

Podle § 67 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou osobami se zdravotním postižením (OZP) fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v I. nebo II. stupni, invalidními ve III. stupni (osoba s těžším zdravotním postižením) nebo zdravotně znevýhodněnými (OZZ). Za osoby se zdravotním postižením se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Jak je to s postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce? Mají s ohledem na svá omezení deklarovány nějaké výhody?

Osoby se zdravotním postižením (OZP) mají v pracovním procesu stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. Na straně druhé však mohou být při hledání zaměstnání a výkonu práce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a sociálnímu postavení znevýhodněni proti ostatním zdravým osobám. Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na otevřeném trhu práce a další výhody a úlevy – např. právo na pracovní rehabilitaci (souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce ČR a hradí náklady s ní spojené), teoretickou a praktickou přípravu na zaměstnání (zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR), mohou pro ně být organizovány specializované rekvalifikační kurzy (jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace) aj. Každá osoba se zdravotním postižením má právo se rozhodnout, zda se bude ucházet o pracovní uplatnění na volném nebo chráněném trhu práce.

Jak lze chápat pojem „uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce“?

Podle § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je chráněný trh práce tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Dohodu o uznání zaměstnavatele lze se zaměstnavatelem uzavřít za podmínky, že zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců; ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP; ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, nebo o zrušení konkursu z téhož důvodu, a v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou OZP, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou, zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou OZP, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm, neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou OZP, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy, mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce. Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá na dobu 3 let. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce ČR o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.

Jaké výhody může zaměstnavatel čerpat, pokud mě zaměstná?

Výhody poskytované zaměstnavatelům představují nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které slouží k dosažení co možná nejvyšší úrovně zaměstnanosti v České republice. Jejich hlavním cílem je jednak poskytnout OZP větší ochranu na otevřeném trhu práce, jednak motivovat a podpořit zaměstnavatele k zaměstnávání OZP. Úřad práce ČR může zaměstnavateli poskytnout příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením (příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, přičemž pracovní místo musí být OZP obsazeno po dobu 3 let), příspěvek na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením (roční výše příspěvku může činit nejvýše 48 000 Kč na jednu OZP) a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (zaměstnavateli, se kterým Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání OZP formou částečné úhrady skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy - v měsíční výši 75 %, nejvýše však 13 600 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením, a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou). Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu pro práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. Zaměstnavatelé OZP zároveň mohou uplatnit nárok na daňové úlevy podle § 35 odst. 1 Zákona č. 586/1992 Sb., zákon České národní rady o daních z příjmů - výše slevy činí 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením (tzn. osobu s přiznanou invaliditou III. stupně). Z nefinančních benefitů je nutné zmínit zisk motivovaného zaměstnance při zaměstnání OZP, posílení sociální atmosféry ve firmě, získání konkurenční výhody (společensky odpovědná firma) včetně diverzity pracovních týmů aj.

Jak je definována minimální mzda?

Podle § 111 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základní sazba minimální mzdy platná od 1. ledna 2021 pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 15 200 Kč za měsíc nebo 90,50 Kč za hodinu.

Je nějak odlišně zákonně ukotvena sazba minimální mzdy pro osoby se zdravotním postižením?

Ne, s účinností od 1. ledna 2017 se zrušila zvláštní nižší sazba minimální mzdy pro zaměstnance pobírající invalidní důchod. To znamená, že je stanovena jedna základní sazba minimální mzdy stejná pro všechny zaměstnance.