podpora v nezaměstnanosti (zaměstnanost)

Rád bych se registroval na Úřadu práce ČR, jaký je rozdíl mezi uchazečem o zaměstnání a zájemcem o zaměstnání?

Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce České republiky, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání. Rozdíl mezi oběma pojmy lze spatřovat zejména v právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Zájemcem o zaměstnání dle § 22 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce na území ČR. Zájemci o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání má právo pouze na zabezpečení zaměstnání, popřípadě rekvalifikace, nikoliv na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Uchazeč o zaměstnání dle § 24 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce ČR, v jejímž územním obvodu má bydliště (Žádost o zprostředkování zaměstnání), a která zároveň splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Při jejich splnění jí také může vzniknout nárok a podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání.

Kdo se může stát uchazečem o zaměstnání?

Uchazečem o zaměstnání může být pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, není osobou samostatně výdělečně činnou, soudcem, poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu, fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání apod. (§ 25 odstavec 1 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.

Kdo nemůže být zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání?

Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je uznána dočasně neschopnou práce; vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě; pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo je invalidní ve III. stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve III. stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Byl jsem propuštěn z pracovního poměru, mám nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má dle § 39 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období (tzn. v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (ze zaměstnání nebo při výkonu jiné výdělečné činnosti; do rozhodného období se započítávají i tzv. náhradní doby - např. pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, osobní péče o dítě do 4 let věku atd.), požádal krajskou pobočku Úřadu práce ČR, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře v nezaměstnanosti rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Cílem podpory v nezaměstnanosti je dočasné zmírnění výpadku příjmů. Vyplácí se uchazečům o zaměstnání v případě splnění podmínek ode dne podání Žádosti o podporu v nezaměstnanosti a Žádosti o zprostředkování zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti doložit krajské pobočce Úřadu práce ČR příslušnými doklady (evidenční list důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele o výši průměrného výdělku, potvrzení o zaměstnání - zápočtový list aj.).

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti naopak nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce zvlášť hrubým způsobem (porušení dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce); kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti; který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává nekolidující zaměstnání; který je ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob (společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby, členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti, členem dozorčí rady obchodní společnosti, členem družstva, fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením).

Jaká je doba výplaty podpory v nezaměstnanosti?

Podporu v nezaměstnanosti vyplácí krajská pobočka Úřadu práce ČR během tzv. podpůrčí doby. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

 Jaká je výše podpory v nezaměstnanosti?

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (z posledního zaměstnání). V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Co se míní pojmem vážné důvody?

Vážné důvody dle § 5 písm. c) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti spočívají v: nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let; nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou; docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte; místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera; okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce; zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Co znamená pojem nekolidující zaměstnání?

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání (tzn., nekolidujícím zaměstnáním se dle § 25 odst. 3 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rozumí): výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek (hrubý příjem) nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Hrubý příjem v tomto případě tedy nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy (7 600 Kč), která pro rok 2021 činí 15 200 Kč. Po celou dobu trvání tzv. nekolidujícího zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce ČR výplatu podpory v nezaměstnanosti pozastaví. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Za jakých podmínek mohu být vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání? 

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ukončí uchazeči o zaměstnání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 30 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) dnem, kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů neoznámí výkon nekolidujícího zaměstnání při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnost, neoznámí osobně nebo písemně nejpozději do 8 kalendářních dnů důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu nebo další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání; uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání; uchazeč zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo uchazeč vykonává nelegální práci.

Ovlivní nějak výplatu podpory v nezaměstnanosti fakt, že jsem z posledního zaměstnání získala odstupné?

Ano, dle § 44a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Podpora v nezaměstnanosti se nekrátí, pouze se odkládá.

Jak je to s pojištěním v době evidence na Úřadu práce? 

Pokud je pojištěnec evidován na Úřadu práce ČR jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění ze státního rozpočtu stát (§ 7 odst. 1 písm. e) Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Doba vedení v evidenci Úřadu práce je zároveň tzv. náhradní dobou pojištění, kdy platí, že rozsah zápočtu doby evidence na Úřadu práce pro účely důchodového pojištění je závislý na tom, v jakém období byla doba získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti (§ 5 odst. 2 písm. a) Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Důchodového pojištění jsou účastny osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky - krajské pobočky jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Pokud podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci uchazeči nenáleží, doba vedení v evidenci Úřadu práce se započítává pro účely důchodu nejvýše v rozsahu 3 let u pojištěnce staršího 55 let. Tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Ze zákona dále platí, že pokud byl uchazeč registrovaný na Úřadu práce ČR před dosažením věku 55 let a podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci mu nenáležela, lze mu z této doby pro důchod započítat maximálně 1 rok. Doba evidence na Úřadu práce získaná po 31.12.2009 jako tzv. náhradní doba pojištění se pro nárok na důchod i jeho výši dle zákona krátí (redukuje) na 80 %.